Prohlídkou interiérů kostela a kláštera sv. Gabriela provází:
Mgr. Monica Bubna-Litic
narozená do staré české šlechtické rodiny Bubna-Litic.
Z odkazu své příbuzné Gabriely Swéerts-Sporck se Monica Bubna-Litic stala propagátorkou a znalkyní beuronského umění, kterému se věnuje přes 30 let.
Interiér kláštera a hlavně kostela sv. Gabriela s unikátní atmosférou (postaveném ve tvaru písmene L) je odborníky ceněn jako nejstarší a nejpozoruhodnější ukázka beuronského umění na světě.
Klášter sv. Gabriela patřil ženskému benediktinskému řádu Beuronské kongregace. Pro sestry ho postavili beuronští benediktini z kláštera Emauzy na protějším břehu Vltavy, kteří se do Prahy přestěhovali z Beuronu v Německu (odsud název).
Exteriér je postaven v neorománském slohu, ačkoli existovaly návrhy na stavbu v beuronském "stylu". Zastavěná plocha kláštera je asi 5 000 m2.
Od roku 1891, kdy byl kostel zasvěcen Zvěstování Panně Marii, jsou zde stále slouženy bohoslužby.
Benediktinky (až 130 sester) žily v klauzuře v klášterních budovách a modlily se v odděleném chóru kostela. Veřejnost přítomná při bohoslužbách usedala v lodi kostela.
Při komentované prohlídce navštívíte běžně nepřístupné historické sály ve východní části kláštera z let 1888 - 1891 (přepažený chór sester, kapitulní síň, rajskou zahradu, refektář, knihovnu a další místa).
Malby, na jejichž realizaci se podílely malířsky vzdělané benediktinky v celém klášteře, byly většinou zabíleny a v roce 2016 byly některé odhaleny pomocí malých sond.
V interiéru kostela jsou dochované světově unikátní nástěnné beuronské malby včetně původního mobiliáře, který byl po zrušení kláštera 1918 odvezen do Rakouska a v roce 2008 navrácen zpět do Prahy.
Vstupenky lze zakoupit
na GoOut – Gabriel Loci kliknutím na vstupenkový odkaz, nebo i na místě.
