Výstava obrazů Igora Orazoviče v salonku Tančírny
autorské linoryty a koláže
9.8. - 8.11.2025
Igor Orozovič je známý především jako divadelní a filmový herec a čím dál více jako autorský muzikant a zpěvák. Ale vždy měl blízko i k výtvarné tvorbě, které se v rámci relaxu a proniknutí do dalších dimenzí uměleckého vnímání světa také občas věnuje. Zejména se zabydlel v kolážích a linorytech: “Miluju surrealismus a dobře se mi touhle cestou vyjadřuje. Zároveň mohu využívat umění druhých - již zhotovené fotografie a kochat se tedy cizí tvorbou při své vlastní tvorbě. A co je hlavní - koláž i linoryt jsou techniky, které zvládne i malé dítě. Nemusíte mít žádnou malířskou ani kreslířskou techniku. Prostě si jen hrajete.”
Většina jeho prací vzniká ke konkrétním příležitostem. Impulzem k tvorbě tak často bývají narozeniny přátel, novoroční přání, ilustrace k písním a inscenacím (zatím nejrozsáhlejším projektem v tomto směru byly ilustrace ke knize Cabaretu Calembour Všechno nejlepší), plakáty k inscenacím, a tzv. Zlomvazky - dárky, které si v divadle dávají členové inscenačního týmu pro štěstí před premiérou. Ty tvoří gró této výstavy, protože vznikají průběžně již mnoho let. Zároveň také tvoří kroniku většiny inscenací, v nichž Igor Orozovič účinkoval (nebo stále účinkuje).
IGOR OROZOVIČ
Narodil se 7.7. 1984 v Praze. Po gymnáziu studoval muzikálové herectví na Konzervatoři Jaroslava Ježka a poté činoherní herectví na pražské DAMU. Několik let byl v angažmá v Národním Divadle Moravskoslezkém, kde ztvárnil řadu významných rolí jako je Oidipus, Amadeus, Tristan, Nikola Šuhaj atd. Od roku 2013 je členem činohry Národního divadla v Praze, kde si zahrál například Strakonického dudáka, Jiřího Traxlera (V rytmu swingu buší srdce mé), Kreonta (Oidipus) a čerstvě například krejčího Fialu v Našich furiantech nebo Claudia v Hamletovi. Dvakrát byl nominován na cenu Thálie a jednou na cenu Alfreda Radoka.
Vedle hlavního angažmá hostuje Igor Orozovič v několika dalších divadlech jako je divadlo Ungelt, Divadlo v Dlouhé, Kalich anebo divadlo pod Palmovkou, pro které spolu s Tomášem Dianoškou napsal hru Bezruký Frantík a do které napsal i hudbu. Patnáctou sezónu loni oslavil Cabaret Calembour, který založil s Milanem Šotkem a Jiřím Suchým z Tábora, jehož je spoluautorem a pro nějž píše i hudbu. Z televizních a filmových rolí zmiňme seriály Polda, Živé terče nebo Devadesátky a filmy Past, Milada, Přání k narozeninám nebo Jedině Teraza.
Vedle divadla se Igor věnuje hudbě. Píše písně nejen pro Cabaret Calembour ale nyní i pro svůj sólový hudební projekt Igor Orozovič&Co. S kapelou koncertuje po celé české republice a kromě několika singlů a prvního alba Když chlap svléká tmu si čerstvě můžete poslechnout i živý záznam koncertu s Moravskou filharmonií Olomouc - Symfonický let holubího muže.
“Vystavuji printy koláží ne snad proto, že bych nechtěl ukázat originál, ale mám je tak radši. Všechno se barvami z tiskárny tak nějak spojí do jednoho světa a iluzi nekazí zbytky lepidla a vyčnívající vrstvy papíru. Tuším, že sám Karel Teige řekl, že finální podoba koláže je až ta po vytisknutí. A jestli to neřekl, tak to nevadí. ”
VÝSTAVA
“Já pojímal zlomvazky výtvarně a postupem času jsem došel k linorytům a nejraději kolážím - v těch dokáži lépe pracovat s vrstvami, nejednoznačností a symbolikou, ale jsou časově náročnější a člověk u toho musí zabordelit celý pokoj. Zlomvazky většinou vznikají den nebo dokonce noc před premiérou v absolutním časovém presu. Ale je to pro mě zásadní rituál - pomyslná tečka za zkoušením inscenace. A i když samotná výroba trvala třeba jen několik hodin, příprava trvala celé dva měsíce divadelního zkoušení. Snažím se vždy vystihnout energii, vyzařování, moment, můj dojem z inscenace. Pro úplné pochopení by bylo nejlepší inscenace vidět. To bohužel už ve většině případů nejde. Ale koláže vnímám jako obrazové básně. A báseň také většinou odráží konkrétní situaci, kterou si každý čtenář může vyložit po svém. Vodítkem k výkladu je v tomto případě titul hry - název obrazu.”
You may also like the following events from Tančírna:
|
