Výstava Periferie & Refugia je o (nouzovém) dlení, bydlení i nebydlení a o ukrytých koutech pražských. Dokumentární fotografie Aleny Dvořákové / Viktora Fischera a Petra Stibrala z nouzové kolonii Na Slatinách, série cestách a úkrytech kolem metropole, včetně opuštěných a dočasně obývaných míst kolem Veleslavína Petra zewlaka Vrabce a videodokument o příběhu obyvatel města Marka Matviji.
(Na pozvánce je použita fotografie Petra zewlaka Vrabce z okolí Slatin)
Dělnické kolonie a chudinská refugia - třeba neochočené ostrovy městské vegetace, považujeme často za nechtěný, někdy dokonce rušivý prvek v těle velkoměsta. Nebylo to tak vždycky: mezi válkami nouzové a dělnické kolonie v Praze tvořily poměrně velkou část bytového fondu. Ještě v 50. letech minulého století sociální geograf a afrikanista Ctibor Votrubec v Praze napočítal 61 chudinských osad a kolonií. Dočasná legálně i nelegálně upravená území k bydlení jsou součástí demografie Prahy, i většiny velkých evropských měst. V hlavním městě je dnes bez domova nejméně 2000 lidí, kapacita azylových domů a ubytoven nestačí a kdo je v nouzi, má malou naději najít dostupné bydlení. Někteří se stěhují na venkov, jiní hledají přístřeší v refugiích, dočasných útočištích, kempech, v improvizovaných úkrytech bez elektřiny, hygieny. Na taková místa narazíte když se vydáte do opuštěných industriálních končin, podle potoků, železničních tratí.
Před rokem 1938 čítala kolonie Na Slatinách na pomezí Michle, Záběhlic a Vršovic asi dva a půl tisíce obyvatel. Žili tam dělníci z nedaleké Michelské plynárny i bývalí legionáři. Slatiny měly občanskou vybavenost, sportovní, kulturní a politické spolky, své živnostníky, řemeslníky, obchodníky, uživila se tam modlitebna a několik hospod. V 50. letech někteří Slatiňáci využili nabídku přestěhovat se do paneláků. Devastace místa pokračovala po roce 1989: venkovská atmosféra mizela, poetická a zelená zákoutí obsadili provozovatelé pokoutních autoservisů a vrakovišť, přibylo smetišť, vyhořelých domků a zpustlých zahrad, kde žili ti bez domova. Slatiny jsou dnes druhé největší území, které má podle Metropolitního plánu být asanováno, čili proměněno na další ze satelitních čtvrtí pro movité.
Nouzové a dělnické kolonie jsou sice ohrožené biotopy, ale nezmizely docela. Spíš se transformovaly do úkrytů v příkrých svazích a podle mokřadů, tam kde se developeři obávají podnikat. To jsou tam místa, kde přežívají naši nejchudší a často anonymní sousedé. Jejich architektura vyhlíží nuzněji, než svépomocí postavené domečky starých dělnických kolonií.
Výstava Periferie & Refugia navazuje na výstavu Slatiny ve fotografii v Galerii Rohovka v roce 2023.
Na zahájení zahraje Michael Delia a comp. a od 19.hod
Kapela Nerost která hraje "rituální folk" a "devotional ambient".
Doprovodný program:
18. září od 19 hod: prezentace knihy Zmizelá Praha-Nouzové kolonie Martina Dolejského a David Platil
Jeden z autorů David Platil představí formou přednášky novou publikaci vydavatelství Paseka, kterou věnovali tématu provizorního bydlení v předválečné Praze: v dřevěných, plechových barácích, vyřazených železničních vagonech, maringotkách, opuštěných cihelnách a jeskyních. David Platil (1993) je sociolog a sociální antropolog a dlouhodobě se věnuje urbanismu a veřejnému prostoru. Od roku 2020 shromažďuje informace o nouzových koloniích a založil web Bahno Prahy.
https://www.bahnoprahy.cz/
říjen: tba
Roman Haluzík / Miloš Vojtěchovský – procházka po okolí Veleslavína
datum bude upřesněno
Výstavu připravili společně Galerie zámek Veleslavín a Miloš Vojtěchovský za Asociaci Mlok.
https://www.facebook.com/zamekveleslavin/
Periphery & Refugia is about (emergency) dwelling and non-dwelling, and about hidden corners of Prague. Documentary photographs by Alena Dvořáková / Viktor Fischer and Petr Stibral from the workers colony Na Slatinách, a series of paths and shelters around the metropolis, including abandoned and temporarily inhabited locations around Veleslavín by Petr Zewlak Vrabec, and a video documentary about the story of the city's inhabitants. Workers' colonies and poor people's refuges - for example, untamed islands of urban vegetation - are often considered an unwanted, sometimes even disruptive element in the body of a big cities. It wasn't always like that: between the wars, emergency and worker colonies in Prague made up a relatively large part of the housing stock. As late as the 1950s, social geographer and Africanist Ctibor Votrubec counted 61 poor settlements and colonies in Prague. Legally and illegally adapted areas for temporary housing are part of the demographics of Prague, as well as most large European cities. There are at least 2,000 homeless people in the capital today, the capacity of shelters and hostels is not enough, and those in need have little hope of obtaining affordable housing. Some of them are moving to the countryside, others are seeking shelter in refuges, temporary shelters, camps, in improvised spots without electricity or sanitation. You will come across such places if you go to abandoned industrial areas, along streams, or along railway lines.
Also check out other Arts events in Prague, Literary Art events in Prague.
|
