RESIDUAL PULSE
Jednodenní kolektivní výstava
Místo konání: Zámek Štemplovec, Štemplovec 1, 747 74 Holasovice-Neplachovice
VERNISÁŽ S KOMENTOVANOU PROHLÍDKOU V 17:30
Oprýskané stěny, studená betonová podlaha, vůně vlhka a chlad kamene. Zámek Štemplovec nese ve svých zdech paměť, která se nevytrácí, ale pulzuje. Nepravidelně, v ozvěnách, v tichých záchvěvech. Residual Pulse je kolektivním setkáním umělců, jejichž díla se stávají rezonancí tohoto prostoru. Nejde o pouhou instalaci v historickém prostředí, díla jsou odpovědí na jeho přítomnost, na vrstvy vzpomínek, na energii, která zde zůstala.
Výstava propojuje rozmanité polohy současného umění, kdy z prasklin a nerovností betonu vyrůstá fantaskní Bestie z podlahy, syrové tahy graffiti vedou dialog s noblesní architekturou, savované vitráže lámou světlo do nečekaných barev, zatímco jemná kaligrafie na rýžovém papíře se stává meditací mezi písmem a obrazem. Grafické listy kompostu mění rozklad v nový vizuální život a site-specific instalace chytře reaguje na prostory empírové architektury zámku. Fotografie s dlouhou expozicí zachycuje čas a světlo jako proud, tapisérie propojují strukturu s barvou a prostorem, zatímco malby s prvky portrétu a figury hledají napětí mezi tradicí a současností.
Tato výstava, byť ukotvená v čase i prostoru je silným zbytkovým pulzem propojující minulost a přítomnost. Zveme vás na vernisáž, kdy se historie místa a současná tvorba protnou v jediném dni, než se brány zámku opět uzavřou.
VYSTAVUJÍCÍ UMĚLCI
Vystavující umělci z řad studentů, absolventů a pedagogů Ostravské univerzity.
Jakub Michalička (*1999, CZE) ve své tvorbě propojuje motivy folkloru, tělesnosti a osobní identity s prvky současné kultury. Pracuje napříč médii – od malby, fotografie a textilních objektů až po autorské knihy, poezii a konceptuální instalace. Využívá tradiční techniky jako kyanotypie nebo výšivka, které staví do nových významových kontextů. Zajímá se o vztah mezi člověkem a jeho prostředím, proměnlivost paměti i vizuální myšlení jako způsob poznání. Je absolventem Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Příležitostně spolupracuje na kurátorských projektech a organizaci výstav. Je součástí výzkumného týmu projektu REFRESH, zaměřeného na vizuální gramotnost na druhém stupni základních škol. Spolupracuje s dalšími tvůrci napříč obory, vytváří limitované edice uměleckých tisků, pracuje na své první (oficiální) básnické sbírce a fantasy knize. Ve své praxi usiluje o propojení nezávislosti, dialogu a umělecké autenticity.
Martina Vltavská (*1999, CZE) se ve své tvorbě pohybuje na pomezí malby a fotografických experimentů, přičemž ji nejvíce fascinuje vztah času, procesu a vizuálního záznamu. Pracuje s principy nahodilosti a přítomného okamžiku – ať už prostřednictvím dynamických malířských gest, nebo techniky fotogramu, která jí umožňuje zachytit obraz bez použití fotoaparátu. Její práce nejsou pevně ukotvené, ale spíše vznikají v dialogu s materiálem, světlem a prostředím. Důraz klade na otisk neopakovatelného okamžiku. V současné době se autorka věnuje převážně pedagogické činnosti, vyučuje na univerzitě třetího věku kresbu a malbu a působí jako organizátorka kulturních akcí pro děti i dospělé.
Iveta Šafránková (*1996, CZE) je česká vizuální umělkyně, která absolvovala Fakultu umění Ostravské univerzity, kde studovala v ateliéru malby pod vedením prof. Daniela Balabána. V současné době žije a tvoří v Ostravě. Ve své tvorbě osciluje mezi figurální a abstraktní malbou, tiskem, instalacemi a videem. Propojuje rozmanitá výtvarná média a techniky, přičemž základem jejího umění je vždy osobní zkušenost nebo zážitek. Využívá otisky na papír či plátno jako způsob zachycení fyzického prožitku a osobní stopy, kdy tělesnost a přímý kontakt s materiálem hrají v její celkové tvorbě zásadní roli. Šafránková ráda pracuje s materiály, které souvisejí s konkrétním místem, přičemž často využívá přírodniny a nalezené objekty. Její díla reflektují hluboký zájem o individuální prožitek, přírodní vazby a osobní sdělení prostřednictvím experimentálního přístupu k tvorbě, kdy zkoumá hranice mezi člověkem, přírodou a výtvarnou formou. Šafránková se zúčastnila řady samostatných i skupinových výstav.
Helena Frydrychová (*1998, CZE) pochází z Karolinky. Je absolventkou navazujícího magisterského studia oboru Výtvarná výchova se zaměřením na vzdělání pro ZUŠ a SŠ na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Ve své tvorbě se věnuje malbě, kresbě a objektům. Je velmi ovlivněna krajinou a domovinou, jež se nejvíce odráží v malbách. Její tvorba je založena na niterných až intimních prožitcích, které v daný okamžik vnímá, a také zrcadlí situace a slova, jenž ovlivňují aktuální život. V bakalářské práci se zaměřovala na asémické psaní, což bylo počátkem jejího zkoumání propojení obrazu a slova. V současné tvorbě neustálé zkoumá a reflektuje propojení slova a obrazu. Nyní se především věnuje abstraktní kaligrafii. Své dílo nevnímá jako ucelený, ohraničený prvek, ale spíše zkoumá, hledá a objevuje. Slova, které by charakterizovaly její tvorbu jsou vnímavost, přítomnost, tvar, linie a gesto.
Gabriela Pienias (*1985, POL) je vizuální umělkyní, kurátorkou a pedagožkou působící na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kde vede ateliér kresby a grafiky. Ve své tvorbě se zaměřuje především na malbu, trojrozměrné objekty, textilní umění, instalace a realizace ve veřejném prostoru. Typické jsou pro ni výrazná práce s barvou, minimalistická forma a citlivé vnímání prostoru, tvaru a materiálu. Vedle vlastní tvorby se dlouhodobě věnuje také organizaci uměleckých festivalů a výzkumu současného evropského umění.
Marie Nováková (*2000, CZE), rodačka z Opavy, je absolventkou oboru učitelství pro SŠ na kombinovaném oboru výtvarná výchova a dějiny výtvarného umění na Ostravské univerzitě. Její umělecká tvorba se vyznačuje osobitým přístupem k textilním technikám, přičemž v jejím portfoliu zaujímá významné místo práce s odpadovým textilem, materiálem, který již ztratil svou původní funkci. Ten proměňuje v nové, originální umělecké objekty. Významným inspiračním zdrojem v její tvorbě je příroda a komplexní dynamika vztahu mezi člověkem a jeho přirozeným prostředím. Tento motiv zřetelně rezonoval i v její závěrečné bakalářské práci, kterou úspěšně obhájila na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Její umělecká cesta tak organicky spojuje zájem o výtvarné umění, pedagogiku a hluboké povědomí o environmentálních otázkách a vnímání přírodních jevů, které se kolem nás dějí.
Kateřina Krejčí (*2001, CZE), rodačka z Háje ve Slezsku a absolventka bakalářského studia na Pedagogické fakultě OSU je vizuální umělkyně propojující oděv, současné umění a experimentální přístup k materiálu. Metaforu využívá jako klíčový prostředek k vyjádření křehkosti radosti, pomíjivosti vztahů a vlivu okolního světa na lidské nitro.
Tvoří oděvní objekty, instalace, obrazy i performance, v nichž se estetická stránka prolíná s hlubší symbolikou a psychologickou vrstvou.
Marie Staníková (*1998, CZE),
absolventka oboru Výtvarná výchova pro SŠ a ZUŠ se zaměřením na vzdělávání v rámci Pedagogické fakulty a rovněž ateliéru Kresby na Fakultě umění Ostravské univerzity. V její tvorbě se odrážejí různá média, převážně pak kresba, malba a objekt. V poslední době se věnovala tématům jako jsou vlasy a jejich role při vytváření identity, spolupráce přírody a umělce při utváření uměleckého díla a s tím spjaté tendence pečovat o životní prostředí skrze umělecké vyjádření, spojení výtvarného umění a čajové kultury a také téma kompostu.
Martina Venglářová (*2000, CZE) je studentkou oboru Výtvarná výchova pro střední školy a Dějiny umění na Ostravské univerzitě.
Ve své tvorbě často vychází z nahodilých městských situací a zdánlivě nesouvisejících prvků, které se jí zjevují jako již hotové kompozice. Experimentuje s možnými estetickými rovinami pozorovaných podnětů a staví své motivy do metaforických kontrastů. Její přístup je ale spíše pozorovatelský a analytický, založený na hledání souvislostí a jemném zachycování toho, co se v každodennosti snadno ztratí.
V nejnovější tvorbě se autorka soustředí také na motiv zajíce – univerzálního symbolu i specifického účastníka městského života – a zkoumá, jak se tato figura pohybuje mezi mýtem, estetizovaným obrazem a reálnou přítomností v urbánním prostředí. Její práce jsou odpovědí na nahodilý monolog města – na jeho specifika i nečekané paradoxy – a zároveň osobním hledáním svébytných estetik.
You may also like the following events from Knihovna Kamenec:
Also check out other
Festivals in Opava.
|
